Z ulice k novému začátku: Můj boj o důstojný život

Jmenuji se Franta. Dnes je mi něco málo přes padesát, žiju a pracuji v Kostelci u Jihlavy. Když se podívám zpět na svůj život, skoro se mi nechce věřit, kde jsem byl ještě před pár lety. Tehdy jsem si nedokázal představit, že bych někdy mohl mít klid, práci a domov, natož život bez dluhů.

Žil jsem neuspořádaným životem, měl jsem problémy s pitím, což se postupně podepsalo na všem. Ztratil jsem práci, pak i bydlení a nakonec jsem skončil na ulici. Osm let jsem střídavě přespával u kamarádů, v azylových domech, nebo rovnou na ulici. Žil jsem doslova ze dne na den, občasná brigáda mi stěží pokryla nejnutnější. Dluhy se hromadily a já neměl sílu ani prostředky, abych je řešil. Neměl jsem skoro žádné doklady, papíry od dluhů už vůbec ne. Byla to beznaděj, ve které jsem neviděl žádné východisko.

Touha po změně a normálním životě byla silnější než stud a strach. Sebral jsem všechnu odvahu a navštívil dluhovou poradnu. Šel jsem tam s prázdnýma rukama, bez papírů, bez jasné představy, co dlužím a kolik. Měl jsem v sobě jediné – velkou chuť to změnit. Poradci byli neuvěřitelní. Místo odsuzování mi nabídli pomocnou ruku. Trpělivě jsme se probírali mou minulostí, snažili se dohledat, kde všude dlužím, a postupně jsme zjišťovali, že se mé závazky vyšplhaly na zhruba 300 000 Kč. To číslo mě sice vyděsilo, ale zároveň jsem poprvé po dlouhé době cítil, že mám někoho, kdo mi pomáhá. A že vím, na čem jsem.

Byla to opravdová podpora:

• Spolupracovali s dalšími sociálními službami, aby mi pomohli najít pevnou půdu pod nohama.
• S podporou poradny a mého zaměstnavatele jsem získal i dlouhodobější bydlení. Spolu s kamarády jsme si pronajali byt. Poprvé po osmi letech jsem měl zase střechu nad hlavou a stabilní adresu.
• Můj zaměstnavatel dokonce souhlasil, abych mohl jeho firmu využívat jako kontaktní místo pro zasílání úředních dopisů, což mi neskutečně ulehčilo život.

Co jsem slyšel, tak ne všichni opravdu pomáhají, ale spíš se snaží ještě na vás vydělat. Takže jsem měl velký štěstí, že jsem kontaktoval neziskovku.

Když už jsem měl stabilní práci a bydlení, s pomocí poradců jsme v listopadu 2019 sepsali a podali návrh na povolení oddlužení. Popsali jsme v něm mou situaci a moje možnosti splácet. Soud mi oddlužení schválil dne 2. dubna 2020. Celkem se do řízení přihlásilo 17 pohledávek v hodnotě asi 400 000 Kč. V průběhu oddlužení poradna stála stále při mně. Pomáhali mi řešit různé doplňující žádosti a výzvy od insolvenčního správce, takže jsem se nemusel bát, že něčemu neporozumím nebo něco opomenu. Celé oddlužení proběhlo bez větších komplikací.

Konkrétně 90,72 % přihlášených pohledávek! To je pro mě neuvěřitelné číslo, když si vzpomenu, kde jsem začínal. Dne 22. dubna 2025 soud vydal usnesení, které potvrdilo, že jsem své oddlužení splnil a jsem osvobozen od placení zbytku dluhů. Je to nepopsatelný pocit úlevy a svobody.

Dnes mám konečně klid, práci, kde mě respektují, a domov. Mám pocit, že jsem znovu získal svou důstojnost. S poradnou jsem stále v kontaktu a mohl jsem jim osobně poděkovat za veškerou pomoc a podporu. Bez nich bych to nikdy nedokázal. Pokud jste i vy v těžké situaci a nevidíte světlo na konci tunelu, věřte mi, že řešení existuje. Nebojte se a udělejte ten první krok – požádejte o pomoc. Já jsem to udělal a můj život se změnil k nepoznání. Přeji vám hodně sil na vaší cestě!